Hry na ven bez pomůcek jsou ideálním řešením, když potřebujete okamžitě a efektivně zabavit děti v přírodě a nemáte po ruce žádné předem připravené hračky. Právě tyto venkovní hry bez přípravy představují nejenom skvělý způsob, jak zahnat nudu na výletech, ale také přirozenou cestu k tomu, jak nechat dětskou mysl pracovat naplno. Ať už míříte na procházku do nedalekého hájku, plánujete delší víkendové dobrodružství, nebo prostě jen řešíte neustálou otázku, co hrát s dětmi venku za domem či v městském parku, možností je nekonečně mnoho. Tyto aktivity nevyžadují vůbec žádné složité plánování, nenutí vás tahat sebou těžké sportovní tašky, a přesto dětem i dospělým poskytují mnohem více než jen dočasné vyplnění volného času.
Proč jsou hry na ven bez pomůcek tou nejlepší volbou pro dětský rozvoj?
Moderní doba bývá často přeplněná barevnými hračkami, sofistikovanými přístroji a digitálními technologiemi, které dětem poskytují už zcela hotové, nalinkované scénáře. O to víc je důležité vytvářet prostor pro okamžiky, kdy je dětská mysl nucena hledat nové podněty sama. Když se děti ocitnou v situaci, kdy zkrátka nemají k dispozici vůbec žádné předem připravené rekvizity, začínají se dít ty opravdové zázraky. Hry, které z podstaty spoléhají výhradně na lidské tělo, pohybovou dynamiku, mluvené slovo a rozmanité přírodní okolí, vyžadují po účastnících obrovskou dávku vlastní invence. V přesně těchto spontánních momentech se naplno a bez omezení probouzí fantazie a představivost. Děti se učí naprosto samostatně vymýšlet nová pravidla hry, vzájemně se domlouvat mezi sebou a efektivně řešit případné drobné konflikty přímo za pochodu.
Motorický a tělesný růst
Zcela zásadním a nepopiratelným benefitem je také všestranný fyzický rozvoj dětského tělíčka. Každé hry venku pro děti, které plynule zahrnují sprinty, rychlé uhýbání před protihráčem, nenadálé skoky, poskoky a běhání, maximálně a přirozeně podporují tělesnou zdatnost. Pravidelně se tak trénuje nezbytná hrubá motorika, posiluje se celková tělesná rovnováha i schopnost pohotově a bezpečně reagovat na překážky, které skrývá měnící se terén. Nezanedbává se při nich zkrátka žádný důležitý sval.
Zklidnění a koncentrace
Naopak o poznání klidnější venkovní aktivity, v nichž děti kupříkladu v tichosti zkoumají své okolí, sbírají do dlaní drobné oblázky, nebo pečlivě skládají fascinující obrazce z polámaných větviček a spadaného listí, úžasně a nenásilně zdokonalují vlastnosti a jemné dovednosti. Při těchto činnostech je v hlavní roli obrovská osobní pečlivost a zručnost, drobná přesná jemná motorika rukou, rozvoj maximální trpělivosti a prohloubení vnitřního, nerušeného soustředění na jediný zadaný úkol.
Navíc je jakýkoliv pobyt na čerstvém vzduchu bez nutnosti spoléhat se na tunu dalšího vybavení zcela ideální a jedinečnou příležitostí, jak hluboce posílit vnímání přírody. Malí účastníci objevují cennou schopnost pečlivě vnímat nenápadné detaily, slyšet vzdálené zvuky lesa a rozpoznávat vůně kůry, mokré hlíny a mechu. Taková smysluplná zábava v přírodě obrovským dílem pomáhá přirozeně uvolnit dlouhodobě nakumulované napětí po těžkém týdnu ve škole, úspěšně zredukovat stres a zdravě načerpat novou, tolik potřebnou energii pro další náročné životní kroky a poznání.
Klasické pohybové a akční hry, které děti zaručeně unaví
Zoufale potřebujete vymyslet rychlou strategii, aby děti takzvaně bezpečně a rychle „vybily své překypující baterky“? Osvědčené pohybové a akční hry jsou absolutně tou nejpřímější možnou cestou. Zejména v těch vítaných chvílích, kdy máte luxus velkého, otevřeného a ničím nechráněného prostoru, se báječně hodí dynamické skupinové hry na louku, pobíhání po školním hřišti nebo organizované řádění v obrovském městském parku. Stará dobrá klasika, kterou velmi důvěrně známe snad my všichni z našeho vlastního dětství, většinou funguje naprosto stoprocentně spolehlivě.
1. Hra Na babu a její bláznivé variace
Obyčejná, rychlá a prudká honička s cílem chytit prchajícího neboli hra „Na babu“ zaručeně a trvale patří mezi nesmrtelné a nepřekonané stálice pro všechny věkové kategorie. Pokud vás, nebo spíše vaše děti, už klasická, lineární verze mírně nudí, zkuste pravidla chytře pozměnit. Skvělou volbou je varianta „Mrazík“, kde hráč, kterého se baba dotkla, musí ihned na místě doslova zmrznout, zůstat stát s široce roztaženýma nohama i rukama jako socha, a to až do doby, dokud ho jiný obětavý spoluhráč odvážně nepodleze a tím ho takzvaně „neodmrazí“. Tímto prostým detailem se běhání stává dramaticky dynamičtější a vynikajícím způsobem se zde trénuje nezištná týmová spolupráce. Alternativou ideální pro jasné a slunečné dny je proslulá „Stínová honička“, kde se baba nesmí chytaných hráčů vůbec dotknout rukama, ale jejím hlavním a jediným úkolem je fyzicky šlápnout přesně na jejich tmavý stín pohybující se po zemi.
2. Zábavné zvířecí závody plné skoků
Díváte se zrovna na dlouhý, rovný úsek na hezké louce nebo prostranství bez překážek? Uspořádejte bláznivé zvířecí závody! Princip je primitivní, ale pro dospělého i dítě mimořádně vyčerpávající: Zadejte vytyčenou trasu (například od velkého dubu k odpadkovému koši nebo lavičce) s tím pravidlem, že přesun musí proběhnout jinak než obyčejným dvounohým během. Startující mohou skákat vpřed jako žáby (dřep a obouruč), lézt neohrabaně po čtyřech jako těžcí medvědi, plížit se po břiše jako zmije, nebo vysoko poskakovat jako energičtí klokani. Takové netradiční cvičení přináší široký prostor pro smích a kreativní improvizace a přitom dětem mimořádně efektivně zapojuje obskurní svalové skupiny zad, stehen a břicha.
3. Cukr, káva, limonáda – škola sebeovládání
Nesmírně populární, napínavá a nervy drásající hra, jež fantasticky, pod zábavným tlakem procvičuje rychlé nervové reakce, bystrý postřeh a zejména okamžité tělesné sebeovládání celého aparátu. Princip zná téměř každý: Jeden vybraný hráč se postaví zády k ostatním (ideálně například ke zdi či ke kmeni), zavře oči a odříkává magickou formulku: „Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum!“. Během této rychlé litanie se všechny ostatní děti musí co možná nejrychleji krůček po krůčku k němu zezadu přibližovat. Vteřinu poté, co zazní ono „bum“, se však odříkávač bleskově otočí a propíchne smečku pohledem. Všichni musí rázem strnout v krkolomném pohybu, jako kdyby zkameněli. Kdo nezastaví svůj pohyb včas, neudrží rovnováhu a jakkoliv se u toho pohne, musí být bez milosti vykázán a nekompromisně poslán zpět na počáteční startovní čáru. Jde o vynikající metodu, jak cvičit svalovou koordinace celého těla za náročných podmínek a pod obrovským psychickým tlakem.
Hry s využitím přírody: Když les a louka poslouží jako herna
Pokud vytáhnete paty do skutečného hvozdu nebo na pláň, uvědomte si, že máte rázem naprosto všude kolem sebe ten zdaleka největší a nejlépe vybavený obchod s dětskými zážitky na světě. Tvořivé aktivity do lesa a kontaktní hry s přírodninami hluboce ukotvují v dítěti intimní vztah k životnímu prostředí, jemnosti a udržitelnosti. Dejte klacíkům, kamenům a listům zbrusu novou funkci, chytře zapojte tajemnou a krásnou přírodu do hry a potichu sledujte s úžasem, jak se malí aktéři nechají ochotně plně unášet gejzírem vlastních geniálních nápadů.
4. Tradiční Kimova hra s poklady lesa
Tohle je bezesporu vůbec jedna z nejoblíbenějších a nejčastějších klasik z kategorie zaměřené na hry na rozvoj postřehu a ostření krátkodobé vizuální paměti. V první fázi pečlivě posbírejte na ploše zhruba 10–15 zcela odlišných menších předmětů (malá borovicová šiška, zubatý dubový list, žalud, hladký kamínek, ptačí pírko, chomáček zeleného mechu, zlomený suchý klacík, ulita od šneka, kousek oloupané kůry atd.). Pečlivě je rovnoměrně a vedle sebe rozložte třeba na rovný pařez nebo na rozprostřenou mikinu. Následně vyzvěte shromážděné děti, ať si je za naprostého ticha přesně minutu upřeně prohlížejí a memorují. Po uplynutí času všechny předměty ihned kompletně zakryjte bundou. Nechte poté hráče po paměti nahlas, nebo na papír, vyjmenovat všechny spatřené objekty. Během jejich nepozornosti jeden nebo dva předměty rafinovaně odeberete pryč a děti mají ihned detekovat to, co schází.
5. Honba za paletou barev a překvapivých tvarů
Znáte snad reálně lepší a hravější způsob, jak bleskově probudit a podnítit dětský detektivní pozorovací talent? Prostřednictvím jasně strukturovaných zadání a výzev pověřujte děti napínavými úkoly. Zkuste například zaúkolovat tým: „Dávám vám přesně dvě minuty. Najděte v okolí a přineste sem tři věci, které jsou přirozeně červené.“ Další úkol může znít: „Musíte co nejdříve donést něco, co má dokonale hladký povrch, nebo naopak něco, co má vyloženě tvar ostrého trojúhelníku.“ Povolte i zapojení hmatu příkazem: „Běžte prozkoumat okolí a najděte něco, co je extrémně drsné na obyčejný dotek.“ Tyto kratičké, leč nesmírně efektivní průzkumnické mise zaručeně udržují celou tlupu v nepřetržitém, soustavném mikropohybu, navíc je velice chytře nutí se naprosto pozorně zadívat a zkoumat svět detailně kolem sebe, hmatat po věcech, určovat textury a bystře rozeznávat barevné spektrum přírody.
6. Architektura lesních skřítků (stavění domečků)
Tato zdánlivě zcela nepatrná, prastará tvořivá aktivita bez nadsázky dokáže pohlcovat děti, děvčata i chlapce na předlouhé hodiny v kuse. Samotný pečlivý výběr naprosto ideálního a chráněného místa (jako je například puklina pod obrovskými, spletitými kořeny starého dubu nebo důlek v mechu za pařezem) vyžaduje totiž už samo o sobě dobrou, vyzrálou kognitivní orientaci v prostoru a logické myšlení o úkrytu. Následná sofistikovaná konstrukce nepropustné ochranné střechy skládané z tenkých klacíků, uschlého kapradí a čerstvého zeleného mechu funguje dokonale jako mikroskopická stavařina, což je fantastický cvik pro jemnou pohyblivost kloubů. Děti při této usilovné a pečlivé stavbě v tichosti budují celé fiktivní, utajené mikrosvěty určené pro drobné lesní skřítky nebo ukryté broučky. Tím maximálně rozvíjejí a trénují vlastní křehkou představivost, učí se základům statiky konstrukcí v přírodě a co je hlavní, mimoděk tím získávají ochranný pud vůči živým, nepatrným koutům lesa.
7. Přesný hod na stanovený přírodní cíl
A jak je to s trefováním? Když totiž zrovna u sebe opravdu nemáte klasický gumový, pálkový nebo tenisový míč, úžasně a plnohodnotně na jeho místo poslouží obyčejné tvrdé borovicové, nebo pevnější smrkové šišky. Stačí v jehličí najít dostatečně bezpečný prostor, seskládat a vytvořit z tenkých větví či klacíků velký uzavřený kruh přímo na holé hlíně, nebo ještě lépe zkrátka vybrat jako terč zajímavý solitérní pařez z dostatečné vzdálenosti. Odpočítejte přesný počet kroků vzad, vyznačte pomyslnou hranici hodu z větve na zemi a nekompromisně uspořádejte bodovaný šiškový turnaj na cíl. Vymýšlejte různě odstupňované a bodované dopadové zóny po vzoru terče na lukostřelbu. Skvěle se na tom dá trénovat i mozek tak, že pravidla postupně upravíte a zavedete povinnost házet výhradně opačnou rukou, než je u dítěte přirozené. Jde o mimořádně efektivní procvičování obratnosti.
Slovní a představivostní hry ideální na delší procházky
Určitě znáte tu situaci sami. Jakmile je zapotřebí zdolat náročnější, nekonečně dlouhé vzdálenosti z bodu A do bodu B, potíte se na únavných horských túrách s neustálým stoupáním, nebo jednoduše ve chvílích, kdy už malým výletníkům rapidně a citelně docházejí fyzické síly a s fňukáním tvrdí, že je nesnesitelně „bolí obě nožičky“, právě tenkrát s jistotou přichází správný čas na záchranu v podobě mluveného slova a bystré mysli. Klasické logické i konverzační slovní hry na procházku disponují totiž naprosto magickým potenciálem. Reálně a prokazatelně dokážou lidský mozek stoprocentně psychologicky ošálit, dokonale tak dokážou odpoutat pozornost znavených svalů od prožívané tělesné únavy a v řádu minut doslova vykouzlit i z úmorně dlouhé, šedivé asfaltové cesty fantastické plynulé konverzační dobrodružství plné smíchu a hlasitých odpovědí.
8. Osvědčený slovní fotbal a jeho náročnější modifikace
Princip starého dobrého a roky pilovaného slovního fotbalu zná zpaměti a nazpaměť bezpečně úplně každý. V něm se jedná o zcela elementární pravidlo řetězení pojmů. Každé vámi nově vymyšlené slovo přece musí začínat vždy striktně na naprosto stejné a poslední písmenko toho úplně předchozího řečeného slova. Ale co takhle razantně sáhnout do pravidel, pořádně přitvrdit a hru ztížit na úplně novou úroveň? Hrajte v rámci úzce zaměřených oborových podskupin. Schválně společně v rodině vyzkoušejte nekompromisní tématický fotbal, kdy se smí platně nahlas říkat výlučně pouze jména všech žijících a existujících savců a ptáků. Případně roztáhněte zeměpisný okruh pro starší a aplikujte ho pouze na všechna světová a tuzemská města a státy. Pro literární fajnšmekry lze zavést kruté pravidlo používat na střídačku pouze ta podstatná slova a slovesa, která bezpodmínečně obsahují striktně buď jen dvě, či naopak tři tvrdé slabiky. Toto brutálně navyšuje celkovou náročnost operativní mysli a obrovsky rozšiřuje dětský mozkový lexikon i aktivní každodenní slovní zásobu v mateřském jazyce.
9. Mystifikační hra Hádej, kdo jsem (nebo co zrovna jsem)
Struktura a kouzlo této nenápadné zábavy spočívá v odhalování neznámé identity pomocí striktně navádějících dedukcí. Pravidla hovoří tak, že jeden tajně zvolený člen z party pochodujících si velmi usilovně ve své vlastní hlavě myslí buď na naprosto konkrétní proslulou žijící či historickou osobu, případně na specifický živočišný druh a podobně, ale navenek ze sebe nevydá ani náznak tónu. Skupinka pátrajících lidí okolo něj do něj posléze střílí přesně promyšlené otázky. Zásadní a omezující ovšem je to, že tajemný objekt a dotazovaný v jedné osobě je bezpodmínečně oprávněn suše a lakonicky odvětit na každý dotaz jedině a pouze slovem „Ano“ a logickým slovem „Ne“. Hmatatelným a vytouženým cílem je tu potom logicky s užitím postupně se zužujícího se kádrovacího filtru zkoumavých taktických záludností proniknout k pravdě. Tato nesmírně rafinovaná mozková činnost vyloženě a od počátku nutí malé průzkumníky zapojit a přemýšlet naprosto přísně analyticky na logické bázi vyřazování nereálného a učit se umění efektivně a zcela vědecky a logicky dedukovat nad fakty.
10. Zapovězené: Trestuhodná hra na Zakázané slovo
Znáte ty chvíle ticha? Probudíte je prostřednictvím této zaručeně velmi strhující, prudké a vtipné společenské konverzační zkoušky bystrých reakcí a stálé sebekontroly hovorového tempa. Jakožto nezávislý dozor nejprve sami zcela pevně a jasně určete maximálně jedno, nebo v pokročilých variantách pak až hnedle dvě, avšak přísně zcela naprosto běžná a každodenní frekventovaná spojovací slůvka – velice spolehlivě a nejhůře se nahrazují všem notoricky známé a frekventované odpovědi „Ano“ i ono tvrdé „Ne“, případně pak hodně záludné a reflexivní zažité zájmeno „Já“. Pak začněte naprosto zcela obyčejný nenucený, uvolněný hovor a přátelský a nenásilný verbální dialog. Mezitím do debat s malými obětmi pochopitelně naprosto nenápadně a úmyslně vkládáte záludné dotazy a takto lsti plně usilujete jen o to, je v rozhovoru chytře ulovit a nachytat na drobném zaváhání, aby si ve zmatku nedali pozor na pusu a ono „ošklivé“ zakázané slůvko jen tak bez rozmyslu a automaticky říci nechtěli.
Kooperativní aktivity a stmelovačky: Učíme děti týmové spolupráci
Opravdu není ve všech ohledech vůbec stoprocentně zdravé a ani psychologicky přísně žádoucí zkoušet veškeré možné sportovní zápolení vždy pouze a ostře stavět jen na tvrdém individuálním boji mezi poraženými slzícími a jedním zářícím králem vítězem soutěže o medaile. V případě, že se například rozrůstající se skupinka unavených dětí, bratranců či sourozenců, ve volném čase venku třeba už najednou mezi s sebou nesnese, začíná divoce vřískat a nahlas drsně popichovat se či se zcela ostře a neustále nebezpečně škádlit a divoce přít o prvenství a všemožné hlouposti, je ten správný okamžik pro zařazení nekonkurenčních her. Takové úkoly nenápadně stmelí skupinu, podpoří mezi jedinci narušenou společenskou komunikaci tváří v tvář, účelně zjemňují a nenásilně všem v praxi názorně a tvrdě na kůži zřetelně ukazují, že jednoznačně pouze a jen v naprosté neotřesitelné týmové sjednocenosti tkví pro splnění oné nesnadné překážky ta skutečná a velká převaha celé sjednocené dětské tlupy na výletě, a pomáhají tím vybudovat velmi silný a cenný kolektiv.
11. Slavný a krkolomný Gordický uzel
Skupina dětí ve věkovém rozpětí vytvoří na ploše po vyzvání pevný semknutý hlouček uprostřed louky. V těsném a dýchajícím kruhu všichni na povel okamžitě zavřou oči a natáhnou po hmatu neohroženě obě dvě své ruce daleko vpřed směrem rovnou před vlastní hruď. Na zvukové písknutí dozoru se každý potmě bez sledování snaží oběma natahujícími se končetinami křečovitě uchopit přesně něčí jinou volnou cizí dlan. Očka zůstávají stále neprodyšně zavřená pevně do té chvíle, dokud nejsou plně zachyceny absolutně a beze zbytku veškeré potulující se volné dětské ruce uprostřed propleteného hnízda těl nad trávou. Potom všichni smí oči volně rozevřít. Jakmile tak zvědavě nakouknou a ostře spatří dílo zkázy, hned s vytřeštěným dechem strnou a okamžitě hrůzou brzy naplno zjistí šokující překvapení. Společně a nevědomky si zde utkali gigantický, propletený nerozmotatelný a silně lidský chuchvalec. Kolektivním společným úkolem je rozmotat se do hladkého kruhu bez toho, aniž by kdokoli své držení pustil.
12. Záchrana: Vedení slepého parťáka
Ideálně na startu rozřadíte děti vždy a rovnou po dvojicích, kdy přesně pro každé z dvou takto spojených dětských parťáků čeká jedna hodně svízelná, ovšem pro tým nenahraditelná speciální úloha zkoušející sílu vazby dvojice v přímé krizové situaci. Během první drsné přípravné fáze nejdříve zkušení budovatelé v koutě paloučku ze všech nahodile rozházených klacků, obrovitých prastarých smrkových tlustých kořenů a šišek pečlivě nainstalují „zákeřné ostré minové pole“. To má fungovat jako absolutní labyrint. Jeden z dvojice nechá si dobrovolně neprostupnou mikinou či šálou spolehlivě zamezit obzoru do naprosté mlhy. Na protější straně trnité zkoušky bude navigátor, který přesně ho verbálně krok za krůčkem bezpečně diriguje. Pravidlo je neoblomné: Nikdo se v ohrožení druhé osoby ani na milimetr fyzicky nedotýká, spoléhá se výhradně na pokyny a orientaci podle sluchu.
Tipy pro rodiče a učitele: Jak děti rychle vtáhnout do hry bez odmlouvání
Pravdou bohužel často v nepříjemné reálné pedagogické i rodičovské terénní životní každodenní praxi venku zůstává trpký a bolestný nečekaný zásek: Stává se to naprosto celkem běžně. Že sice ačkoliv vy osobně ve zručné přípravě v tajném vnitřním rezervoáru moudře máte už v danou sekundu uschovány bez váhání ty jednoznačně nejvíce fantasticky vymyšlené edukativní zážitkové návody v záloze, jež teoreticky naprosto chápavě odpovídají na mučivé rébusy dospělé bezmoci v oblastech nad tématy co hrát s dětmi venku v tísni. Často tak přes nesmírnou obrovskou snahu i tak jako první narazíte jen na studenou mramorovou zeď dětské ustrašené letargické znuděnosti z unavenosti. Jak vlastně tedy nejefektivněji a chytře psychologicky prolomit tenhle ošklivý tvrdý počišťující zabetonovaný kámen chladné úvodní odmítavé stydlivé negativní neochoty a hbitě pro zbytek dne spolehlivě vmanévrovat tak ty malé a paličaté ratolesti zpátky hladce do nefalšovaného víru prudké radostné spontánní zábavy? Vůbec nezoufejte, stačí použít trochu rodičovské chytrosti a neotřelých tahů pro zachování energie skupiny.
Pokud vy sami nebudete hrát s jiskrou a opravdovým nezlomným dětským nadšením, vaše bystré ratolesti v sekundě tenhle chladný falešný nucený tón veškeré poučující nařizovací masky s cynickým znechucením odhalí. Okamžitě vše nechte plavat, nestůjte tam v rohu a místo toho rychle běžte se schovat, s nefalšovanou vervou běhejte a naprosto vůbec poprvé v životě se nebojte pro ostudu pořádně se s úsměvem od ucha k uchu až za ušima se válet a celí ušpinit v hlíně. Ukázaná nakažlivá uvolněnost je obrovský tahák a přenos radosti do okolí.
Když nechtěně při hraní bystrým pohledem zjistíte, že počáteční hra najednou viditelně a ošklivě opadá do letargie nebo se snad zastavuje a zadrhává, bleskově navrhněte změnu: „Tak dobře, hele mládeži, teď ale chvilku vy, co říkáte, jaké zbrusu tajné bláznivé zcela nové absolutní pravidlo si společně pro zmatek všech obratem přidáme na vrub do osnov?“ Dáte jim tím okamžitě mocenský status s pocity bezmála velké tvořivé a mocné ohromující důležitosti a naprosté bezhraniční moudré odpovědnosti do děje.
Nepochybně pamatujte, že zlaté pravidlo je neslitovně hru v ten nejočekávanější moment zastavit ještě před tím, než to dospěje do agonie rutinní únavy. Zkrátka a naprosto moudře, chytře tu zábavu s omluvou naoko zničehonic nekompromisně nečekaně zcela ukončete přesně na chvilku právě a zásadně tehdy, úplně hned a v tom nejlepším. Rychle bez zbytečných a plynulých mezer nenápadně hladce přeskočte třeba už od kardia k jinému kognitivnímu soustředění a oddechu hlavy a plic.
Znalost nepřeberného základního osvědčeného studijního širokého a bezedného terénního repertoáru plného zásob her vysoce fungujících bez všech možných komerčních drahých cizorodých neskladných rekvizit, elektroniky či dalších doplňujících přidaných podpůrných rekvizitních prvků, moderních a takzvaných pomůcek představuje do dneška doslova a do písmene ten absolutně nejzaručenější, okamžitě naprosto na maximum fungující obrovský spolehlivý nafukovací a nepropíchnutelný bezpečný rodinný krizový funkční a záchranný plovací a houpací kruh i do velké bouře nudy pro nepředvídatelné krizové kritické dny. Už si pamatujte, že s těmito znalostmi vy naprosto nikdy sebou na ramenou nemusíte nikam krkolomně a se zaříznutými popruhy na túru zoufale kilometrové vzdálenosti po pěšinách marně a ztěžka donekonečna sebou vláčet do lesů narvané a zbytečně přetěžké neforemné rozpadající se ruksaky napěchované všemožným vybavením. Vaše mysl je to největší hřiště.
